Volby 2025 v Česku: výsledky, mandáty a vznik Babišovy vlády

Které volby se v Česku v roce 2025 skutečně konaly

V roce 2025 se v Česku konaly jedny celostátní volby: volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Proběhly ve dnech 3. a 4. října 2025 a jejich termín stanovil prezident republiky. Řádné sněmovní volby se v Česku konají každé čtyři roky, takže šlo o standardní termín, nikoli o předčasné hlasování.

Pokud hledáte jiné volby, platí tohle: Senát se obměňuje po dvou letech, tedy po roce 2025 až v roce 2026. Komunální a senátní volby se konaly v říjnu 2026 (9.–10. října, případné druhé kolo 16.–17. října), krajské volby v Česku proběhly naposledy v roce 2024. Tento přehled se proto věnuje výhradně sněmovním volbám, ostatní typy voleb jsou zmíněny jen na konci.

Výsledky parlamentních voleb a rozdělení mandátů

O 200 poslaneckých křesel se podělilo šest kandidujících subjektů. S přehledem zvítězilo hnutí ANO 2011, které získalo 34,51 % hlasů (1 940 507 hlasů) a 80 mandátů, tedy 40 % křesel ve Sněmovně. Za ním skončila koalice SPOLU tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Do Sněmovny se nedostalo hnutí STAČILO!, které s 4,30 % hlasů nepřekročilo pětiprocentní hranici nutnou pro zisk mandátů. Mandáty nezískala ani PŘÍSAHA s 1,07 %. Součet mandátů šesti úspěšných subjektů dává přesně 200.

Kdo usedl v lavicích

Do Sněmovny bylo zvoleno 133 mužů a 67 žen. Předsedou Sněmovny se stal předseda SPD Tomio Okamura.

Hlavní témata a klíčové momenty kampaně

Jaká témata kampani dominovala, tu nelze spolehlivě shrnout, a proto se tomu zde nevěnujeme. Pro orientaci stačí vědět, že o hlasy soupeřila široká škála uskupení: od vítězného hnutí ANO přes pravostředovou koalici SPOLU až po menší subjekty, které se do Sněmovny nakonec nedostaly. Ty, jako STAČILO! a PŘÍSAHA, ukazují, jak důležitou roli v českém systému hraje pětiprocentní hranice: čtyři a třicet setin procenta hlasů znamenalo pro STAČILO! nulový počet křesel.

Účast voličů a změny oproti předchozím volbám

Volební účast dosáhla 68,95 %. Podle Českého statistického úřadu voliči po čtyřech letech výrazně obměnili složení Poslanecké sněmovny. Největší změnou je návrat hnutí ANO do role nejsilnější strany a vznik většiny, která nestojí na dosavadní vládní pětikoalici. Do Sněmovny se zároveň dostali Motoristé sobě, kteří získali 13 mandátů.

Zajímavý je také rozdíl mezi „vítězstvím“ a skutečnou mocí. ANO sice získalo největší podíl hlasů i křesel, samo ale 101 mandátů potřebných k většině (z 200) nemělo, a muselo proto hledat koaliční partnery.

Co výsledky znamenají pro sestavení vlády

Většinu ve Sněmovně dávají ANO, SPD a Motoristé dohromady: 108 mandátů, tedy více než potřebných 101 hlasů k vyslovení důvěry vládě. Právě tahle trojice nakonec vládu sestavila.

• 3. listopadu 2025 podepsali ANO, Motoristé a SPD koaliční smlouvu.
• ANO obsadí devět vládních postů včetně premiéra, Motoristé čtyři a SPD tři.
• Prezident Petr Pavel jmenoval vládu Andreje Babiše 72 dní po volbách.

Vláda tak vznikla z vítězného hnutí ANO a dvou menších partnerů, SPD a Motoristů sobě. Koalice SPOLU, Starostové a Piráti zůstali v opozici. Jak dopadlo hlasování o důvěře vládě ve Sněmovně, v dostupných údajích potvrzeno není, proto o něm nepíšeme jako o hotové věci.

Proč je důležité číslo 108

Vláda v Česku musí získat důvěru Poslanecké sněmovny. Při 200 poslancích znamená většina nejméně 101 hlasů, přičemž koalice disponuje 108 mandáty. Jejich nominální rezerva je tedy poměrně úzká, ale pro vyslovení důvěry dostatečná.

Demokracie nežije jen v jediném říjnovém dni, kdy lidé vhodí obálku do urny, ale v každodenní odvaze zajímat se o veřejné věci, naslouchat těm, kdo smýšlejí jinak, a nést spoluodpovědnost za to, kam se naše společná země vydá, protože každý hlas, který zazní nahlas, i každý, který zůstane tichý, nakonec spoluutváří podobu naší budoucnosti

Vilém Zdeněk Hrabánek

Jaké volby následují a na co se připravit

Po sněmovních volbách 2025 následoval rok 2026 s jinými typy hlasování. V říjnu 2026 se konaly komunální volby a volby do třetiny Senátu, konkrétně 27 z 81 senátních obvodů. Senát se obměňuje každé dva roky, komunální, krajské a sněmovní volby se pak konají každé čtyři roky.

Následující sněmovní volby budou podle čtyřletého cyklu řádně na řadě po skončení volebního období. Přesný termín nelze dopředu určit, protože ho vždy stanovuje prezident republiky. Totéž platí o příštích krajských volbách: víme jen, že se konají v čtyřletém intervalu a že poslední byly v roce 2024.

Pro voliče z toho plyne jednoduchý závěr: v Česku se k urnám chodí pravidelně a v různých rolích. Kdo chce být připraven, sleduje oficiální informace o termínech a o svém volebním okrsku. Aktuální termíny vždy zveřejňuje příslušný státní orgán a ministerstvo vnitra.