Volby 2025 v grafech: Kdo vede a o co se hraje

Přehled volebních průzkumů před volbami 2025

Volební průzkumy před parlamentními volbami v roce 2025 přinášejí fascinující pohled na rozložení politických sil v České republice. Sledování těchto dat v průběhu měsíců před samotným hlasováním umožňuje voličům i analytikům lépe pochopit, jakým směrem se česká politická scéna ubírá a které strany mají reálnou šanci na úspěch.

Průzkumy dlouhodobě ukazují, že ANO Andreje Babiše si udržuje vedoucí pozici v preferencích voličů, přičemž čísla se v různých šetřeních pohybují v rozmezí přibližně 30 až 35 procent. Tato stabilita není náhodná – strana dokázala mobilizovat svůj elektorát a udržet si věrné voliče i přes různé politické turbulence, které českou scénu v posledních letech provázely. Grafy zachycující vývoj preferencí v čase jasně dokládají, že ANO si svůj náskok před ostatními stranami drží konzistentně.

Na druhém místě v průzkumech se pravidelně umisťuje koalice SPOLU, která sdružuje ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Výsledky průzkumů pro tuto koalici oscilují kolem 20 až 25 procent, což ji staví do pozice hlavního vyzyvatele vládní moci. Grafy volebních průzkumů nicméně ukazují určitý pokles oproti výsledkům z voleb 2021, kdy koalice dosáhla historického úspěchu. Analytici se shodují, že vládní angažmá vždy přináší určité opotřebení a ztrátu části voličské podpory.

Zajímavý vývoj zaznamenávají průzkumy u Pirátů a hnutí STAN. Zatímco STAN si v průzkumech drží relativně stabilní pozici kolem 8 až 12 procent, Piráti prošli výraznějšími výkyvy, které grafy zachycují velmi přehledně. Složka grafů věnovaná těmto stranám ukazuje, jak citlivě reagují preference na aktuální politické události, kauzy i personální změny ve vedení.

SPD Tomia Okamury se v průzkumech pohybuje kolem hranice 8 až 10 procent, přičemž strana těží zejména z nespokojenosti části voličů s migrační politikou a ekonomickou situací domácností. Grafy preferencí SPD vykazují charakteristický vzorec – strana posiluje v obdobích, kdy se do veřejné debaty dostávají témata, která jsou pro ni přirozená.

Hnutí PŘÍSAHA Roberta Šlachty a nové politické subjekty jako Motoristé sobě nebo Stačilo! představují divokou kartu letošních voleb. Průzkumy naznačují, že hranice pěti procent nutných pro vstup do Sněmovny bude pro několik stran kritickým momentem. Grafy zachycující vývoj těchto menších subjektů jsou obzvláště dramatické – malá změna v preferencích může znamenat rozdíl mezi parlamentním zastoupením a politickým koncem.

Z grafů věnovaných volebním průzkumům je patrné, že česká politická scéna zůstává výrazně fragmentovaná. Žádná strana nemá reálnou šanci na samostatnou vládu, a koaliční matematika tak bude hrát klíčovou roli při sestavování budoucí vlády. Analytici upozorňují, že průzkumy jsou pouze momentálním snímkem nálady ve společnosti a skutečné výsledky mohou být odlišné, zejména pokud se v předvolební kampani objeví nečekané události nebo kauzy.

Sledování grafů v delším časovém horizontu odhaluje také sezónní výkyvy v preferencích – letní měsíce tradičně přinášejí určitou stagnaci, zatímco podzimní kampaňový čas oživuje zájem voličů a dynamizuje průzkumy. Právě tato dynamika dělá z volebních průzkumů před volbami 2025 mimořádně zajímavý analytický materiál pro každého, kdo chce rozumět české politice.

Grafy preferencí politických stran v čase

Sledování preferencí politických stran v průběhu času patří k jednomu z nejzajímavějších způsobů, jak porozumět náladám ve společnosti. Nejde jen o suchá čísla v tabulkách, ale o živý obraz toho, jak se mění důvěra lidí, jak reagují na politické skandály, ekonomické otřesy nebo naopak na chvíle, kdy nějaký politik dokáže oslovit širší veřejnost způsobem, který nikdo nečekal.

Grafy preferencí politických stran v čase jsou nástrojem, který dokáže odhalit věci, jež by jinak zůstaly skryté. Když se podíváme na křivky jednotlivých stran v delším časovém horizontu, začínají se rýsovat vzorce. Vidíme, kdy strana zažívala svůj vrchol, kdy se propadla do krizového pásma a jak dlouho jí trvalo, než se z toho zotavila, pokud vůbec. Právě tato dynamika je pro pochopení politického prostředí klíčová.

V kontextu voleb v roce 2025 nabývají tyto grafy zcela mimořádného významu. Volby 2025 jsou považovány za jeden z nejdůležitějších volebních soubojů posledních let, a to nejen z pohledu domácí politiky, ale i z hlediska širšího geopolitického kontextu. Česká republika se nachází v situaci, kdy voliči čelí řadě zásadních otázek — od energetické bezpečnosti přes inflaci a životní náklady až po otázky bezpečnostní politiky a vztahu k Evropské unii.

Složka obsahující grafy týkající se voleb v roce 2025 nabízí unikátní pohled na to, jak se preference jednotlivých stran vyvíjely v měsících předcházejících volbám. Není náhodou, že právě v tomto období dochází k největším výkyvům — kampaně se rozjíždějí naplno, kandidáti se dostávají do přímých střetů v médiích, a voliči, kteří dosud váhali, začínají krystalizovat svůj postoj.

Pokud sledujeme například vývoj preferencí vládních stran, je patrné, že koaliční opotřebení hraje svou roli vždy. Strany, které jsou u moci, čelí přirozenému tlaku — musí obhajovat svá rozhodnutí, která ne vždy přinášejí okamžitě viditelné výsledky. Naopak opoziční strany mají luxus kritiky bez nutnosti nést odpovědnost za řešení. Tento asymetrický vztah se v grafech preferencí projevuje poměrně pravidelně.

Zajímavé je také sledovat, jak se preference mění po konkrétních událostech. Politické aféry, výměny na stranických postech, neočekávané výroky nebo naopak úspěšná vystoupení v televizních debatách — to vše zanechává stopy v číslech průzkumů. Grafy tak fungují jako jakási seismografická záznamová zařízení politického zemětřesení.

Průzkumy veřejného mínění, ze kterých grafy vycházejí, provádí v České republice několik agentur, přičemž každá z nich má svou metodiku, svůj způsob výběru respondentů a své způsoby vyvažování dat. Proto se může stávat, že různé agentury ve stejném období vykazují mírně odlišné výsledky. To samo o sobě není důvodem k nedůvěře — spíše to ukazuje, jak komplexní je zachytit politické preference celé populace na základě vzorku tisíců lidí.

Při interpretaci grafů je proto vždy důležité dívat se na trendy, nikoli na jednotlivé datové body. Jednorázový výkyv může být způsoben náhodou, způsobem sběru dat nebo aktuální mediální bouří, která za týden odezní. Ale pokud křivka strany systematicky klesá nebo stoupá po dobu několika měsíců, jde o signál, který nelze ignorovat.

V rámci voleb 2025 je zvláště zajímavé sledovat, jak si vedou menší strany a hnutí, která se pohybují v blízkosti pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Právě tyto strany jsou v grafech nejdramatičtější — jejich křivky jsou nejvolatilnější a každý průzkum pro ně může znamenat naději nebo zklamání. Voliči, kteří sympatizují s menší stranou, ale bojí se propadnutí hlasů, se v posledních týdnech před volbami nezřídka přeorientují na větší subjekt. Tento fenomén strategického hlasování je v grafech viditelný jako charakteristický pokles malých stran v posledním předvolebním období.

Grafy preferencí tak nejsou jen statistickým cvičením. Jsou to příběhy — příběhy o důvěře a zklamání, o nadějích a obavách, o tom, jak se česká společnost dívá na svou budoucnost a kdo by ji měl formovat. A právě proto stojí za to je číst pozorně, s porozuměním pro kontext a s vědomím jejich limitů i jejich síly.

Vývoj podpory koalice SPOLU dle průzkumů

Průzkumy veřejného mínění v průběhu posledních měsíců před volbami 2025 přinášejí zajímavý obraz o tom, jak se mění podpora koalice SPOLU v čase. Sledování těchto dat je klíčové pro pochopení celkového politického klimatu v České republice a toho, jak voliči reagují na aktuální dění ve společnosti i v politice samotné.

Grafy zachycující vývoj preferencí koalice SPOLU ukazují, že tato uskupení prošla v uplynulém období poměrně turbulentním vývojem. Na začátku sledovaného období se koalice pohybovala v průzkumech okolo hodnot, které ji řadily mezi přední politické síly v zemi, avšak postupem času docházelo k různým výkyvům, které odrážely jak vnitrostranické napětí, tak i reakce veřejnosti na konkrétní politická rozhodnutí vlády.

Jedním z nejvýraznějších trendů, který lze z grafů vyčíst, je postupný pokles preferencí koalice v obdobích, kdy se veřejná debata soustředila na otázky životních nákladů, energetické krize a celkové ekonomické situace domácností. Voliči v těchto momentech zjevně signalizovali svou nespokojenost s tempem, jakým vláda řeší každodenní problémy občanů, a průzkumy to věrně odrážely. Grafy přitom ukazují, že tyto poklesy nebyly náhlé, ale spíše postupné, což naznačuje, že šlo o dlouhodobější erozi důvěry než o jednorázovou reakci na konkrétní kauzu.

Zajímavé je rovněž srovnání jednotlivých průzkumných agentur, jejichž výsledky se v určitých momentech poměrně výrazně lišily. Některé agentury zaznamenávaly podporu koalice SPOLU výše, jiné níže, přičemž rozdíly dosahovaly v určitých měsících i několika procentních bodů. Tato skutečnost je důležitá pro správnou interpretaci grafů a upozorňuje na to, že žádný jednotlivý průzkum nelze považovat za absolutně přesný odraz skutečných preferencí voličů.

Klíčovým momentem ve vývoji podpory koalice bylo období jara 2025, kdy se v průzkumech začaly projevovat výraznější pohyby. Část analytiků tento vývoj spojovala s předvolební kampaní a s tím, jak jednotlivé strany koalice komunikovaly své priority směrem k voličům. Grafy z tohoto období jsou obzvláště cenné pro pochopení dynamiky politické soutěže, protože zachycují moment, kdy se voliči začínají aktivněji rozhodovat o tom, komu svůj hlas svěří.

Nelze přehlédnout ani to, že vývoj podpory koalice SPOLU byl úzce propojen s popularitou jejích čelních představitelů. Osobní preference jednotlivých politiků a jejich mediální obraz se promítaly do celkových čísel koalice, přičemž grafy tento vztah poměrně jasně ilustrují. V obdobích, kdy čelní představitelé koalice dominovali veřejné debatě s pozitivními tématy, docházelo zpravidla k mírnému nárůstu preferencí, zatímco kauzy a kontroverze měly opačný efekt.

Celkový pohled na grafy vývoje podpory koalice SPOLU před volbami 2025 tak nabízí komplexní obraz politické reality, která je výsledkem mnoha vzájemně se ovlivňujících faktorů — od ekonomické situace přes komunikaci politiků až po celkovou náladu ve společnosti.

Preference opozičních stran ANO a SPD

Průzkumy veřejného mínění, které jsou pravidelně zveřejňovány a graficky zpracovávány v rámci sledování politické situace před volbami v roce 2025, ukazují poměrně stabilní, ale zároveň dynamicky se vyvíjející obraz preferencí dvou nejvýraznějších opozičních stran současné české politické scény. ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury dlouhodobě zaujímají pozice, které je řadí mezi nejsledovanější subjekty v celém politickém spektru, přičemž jejich vzájemný vztah a soupeření o hlasy podobně naladěných voličů tvoří jeden z klíčových příběhů nadcházejících parlamentních voleb.

Hnutí ANO si v průzkumech opakovaně drží postavení nejsilnější opoziční strany, a to s výrazným náskokem před ostatními subjekty mimo vládní koalici. Grafy zachycující vývoj preferencí v průběhu posledních měsíců ukazují, že ANO se pohybuje v rozmezí hodnot, které by mu v případě voleb zajistily zdaleka největší počet mandátů v Poslanecké sněmovně. Tato skutečnost je pro mnohé politické analytiky klíčovým ukazatelem toho, jak silně je Babišovo hnutí zakořeněno v části české společnosti, která je nespokojená s výsledky vládnutí současné koalice pod vedením Petra Fialy. Voliči ANO jsou motivováni především ekonomickými obavami, nespokojeností s cenami energií, životními náklady a celkovým pocitem, že vláda nevnímá jejich každodenní starosti dostatečně citlivě.

SPD se naproti tomu pohybuje v průzkumech na výrazně nižších číslech, přesto si udržuje stabilní elektorát, který je věrný rétorice Tomia Okamury zaměřené na kritiku migrace, euroskepticismus a odmítání toho, co strana označuje za „bruselské diktáty. Grafy vývoje preferencí SPD ukazují, že strana prochází obdobím, kdy se snaží udržet relevanci v prostředí, kde o podobné téma soupeří s dalšími subjekty napravo od středu. Okamurova strana musí čelit konkurenci nejen ze strany ANO, ale také ze strany dalších uskupení, která se snaží oslovit voliče frustrované stávající vládou.

Zajímavým jevem, který grafy voleb 2025 zachycují, je vzájemná dynamika mezi ANO a SPD. Obě strany sice tvoří součást opozičního tábora, avšak jejich voličské základny se v určitých segmentech překrývají, což vytváří napětí a soupeření o konkrétní skupiny obyvatelstva. Starší voliči z menších měst a venkovských oblastí, kteří jsou ekonomicky zranitelní a zároveň sdílí konzervativní hodnotové nastavení, jsou terčem komunikačních strategií obou stran. ANO vsází na Babišovu osobní popularitu a image úspěšného podnikatele, který rozumí penězům a hospodaření lépe než profesionální politici. SPD naproti tomu staví na emocionálně silných tématech, která dokáží mobilizovat specifický segment voličů bez ohledu na celkové ekonomické klima.

Složka grafů věnovaná volbám 2025 jasně dokládá, že preference ANO v průběhu volebního cyklu nevykazují výraznější pokles, což je pozoruhodné zejména v kontextu probíhajících soudních procesů a mediálního tlaku, který na hnutí a jeho lídra dopadá. Část veřejnosti zjevně vnímá tato témata jako politicky motivovaná, nebo jim jednoduše nepřikládá takový význam jako otázkám každodenního života. Tato odolnost preferencí vůči negativním zprávám je jedním z charakteristických rysů, který ANO odlišuje od mnoha jiných politických subjektů v moderní české historii.

SPD se naproti tomu potýká s výzvou, jak rozšířit svou voličskou základnu za hranice pevného jádra příznivců. Grafy ukazují, že strana jen obtížně proráží do nových segmentů společnosti a zůstává do značné míry závislá na loajalitě stávajících voličů. To může být v dlouhodobém horizontu problematické, zejména pokud se politická agenda přesune k tématům, kde SPD nemá tak silné postavení jako v oblasti migrace nebo kritiky Evropské unie.

Celkový pohled na preference opozičních stran ANO a SPD v grafech voleb 2025 tedy nabízí obraz dvou subjektů, které sice sdílejí opoziční roli, ale liší se jak svou silou, tak strategií i voličskou základnou. Zatímco ANO míří na pozici dominantní síly, která aspiruje na návrat k moci, SPD hraje spíše roli hlasitého, ale menšího hráče, jehož vliv závisí na schopnosti udržet téma, které ho drží na politické mapě.

Nové strany a jejich šance na vstup

Každé volební období přináší na českou politickou scénu nové tváře a nová politická uskupení, která se pokoušejí proniknout do Poslanecké sněmovny. Rok 2025 není v tomto ohledu žádnou výjimkou a grafy sledující volební preference jasně ukazují, jak náročný boj nové strany svádějí o překonání pětiprocentní hranice nutné pro vstup do parlamentu. Tato hranice se může zdát relativně nízká, ale v praxi představuje pro nováčky na politické scéně obrovskou překážku, kterou se daří překonat jen málokterému uskupení.

Pohled na aktuální průzkumy a grafy volebních preferencí pro rok 2025 odhaluje zajímavý obraz. Většina nových stran se pohybuje hluboko pod pětiprocentní hranicí, přičemž mnohé z nich nedosahují ani na dvě procenta. Voliči jsou přirozeně opatrní, když přichází k rozhodnutí svěřit svůj hlas straně, která nemá parlamentní historii a jejíž program ještě nebyl prověřen reálnou politickou praxí. Tento fenomén se v české politice opakuje prakticky při každých volbách a nové strany na něj narážejí znovu a znovu.

Zajímavé je sledovat, jakým způsobem se nové politické subjekty pokoušejí oslovit voliče. Část z nich vsází na silnou osobnost lídra, která by měla přitáhnout pozornost médií a tím pádem i potenciálních příznivců. Jiné strany se snaží zaplnit mezeru v politickém spektru, kterou vnímají jako dosud neobsazenou, ať už jde o specifická témata jako je ochrana životního prostředí, digitalizace státní správy nebo radikálnější přístup k ekonomickým reformám. Problém však spočívá v tom, že česká politická scéna je poměrně přeplněná a najít skutečně volný prostor je čím dál obtížnější.

Grafy volebních preferencí z roku 2025 rovněž ukazují, že nové strany mají tendenci ztrácet podporu v průběhu předvolební kampaně, nikoliv ji získávat. Tento paradox je způsoben tím, že s rostoucí medializací voleb voliči stále více tíhnou k osvědčeným politickým značkám, u nichž vědí, co mohou očekávat. Strach z propadnutého hlasu hraje v českém volebním chování klíčovou roli a mnoho lidí, kteří by za jiných okolností dali svůj hlas novému uskupení, nakonec volí pragmaticky a podporují stranu, která má reálnou šanci na parlamentní zastoupení.

Přesto se v historii české demokracie několikrát stalo, že nová strana dokázala tuto psychologickou bariéru překonat a vstoupit do sněmovny hned při svém prvním pokusu. Klíčovým faktorem byl vždy dostatečný mediální prostor, přesvědčivý program a schopnost oslovit konkrétní skupinu voličů, která se dosud necítila zastoupena žádnou ze stávajících stran. Rok 2025 přináší v tomto ohledu několik zajímavých kandidátů, jejichž křivky v grafech volebních preferencí stojí za pozornou sledování.

Jedním z aspektů, který grafy zachycují jen obtížně, je dynamika volebního rozhodování v posledních dnech před samotným hlasováním. Průzkumy mají svá metodologická omezení a pohyby v preferencích těsně před volbami mohou být překvapivé. Nové strany na tyto poslední dny obvykle sázejí nejvíce, protože věří, že rozhodnutí části voličů ještě není definitivní a lze je ovlivnit intenzivní závěrečnou kampaní. Zda tato strategie v roce 2025 přinese výsledky, ukáže až samotný volební den a následné sčítání hlasů.

Nelze přehlédnout ani roli sociálních sítí, které novým stranám poskytují platformu pro oslovení voličů bez nutnosti disponovat rozsáhlými finančními prostředky na tradiční reklamu. Digitální kampaně se staly nezbytnou součástí každé moderní politické strategie a nové strany v nich mnohdy předčí zavedené politické subjekty, které stále spoléhají na osvědčené, ale stále méně účinné metody oslovování voličů. I přes tento potenciál však grafy ukazují, že samotná aktivita na sociálních sítích nestačí k překonání pětiprocentní hranice.

Regionální rozdíly ve volebních preferencích

Česká politická mapa nikdy nebyla jednotná a volby 2025 to opět potvrzují s nebývalou naléhavostí. Grafy zachycující regionální rozložení volebních preferencí odhalují hluboké rozdíly mezi jednotlivými kraji, které přesahují pouhé stranické sympatie a odrážejí složité socioekonomické reality každodenního života milionů lidí. Pokud se podíváme na data vizualizovaná v grafech sledujících vývoj preferencí v průběhu roku 2025, je zřejmé, že Praha a její okolí tvoří zcela odlišný volební svět oproti průmyslovým oblastem severních Čech nebo zemědělským regionům jižní Moravy.

Hlavní město dlouhodobě vykazuje nadprůměrnou podporu pro liberálně orientované strany středu a středopravice. Vzdělané obyvatelstvo, vyšší příjmy a kosmopolitní charakter metropole vytvářejí přirozené prostředí pro politické strany, které kladou důraz na evropskou integraci, digitalizaci a individuální svobody. Grafy z roku 2025 ukazují, že v Praze dosahují tyto strany preferencí výrazně přesahujících celostátní průměr, zatímco populistické a protisystémové subjekty zde naopak ztrácejí body, které sbírají jinde v republice.

Zcela jiný obrázek nabízejí Ústecký a Karlovarský kraj, kde se historicky kumulují problémy spojené s útlumem těžkého průmyslu, vyšší nezaměstnaností a odlivem kvalifikované pracovní síly. Zde mají tradičně silné postavení strany, které se vymezují vůči etablovaným politickým strukturám a slibují razantní řešení sociálních problémů. Volební grafy pro rok 2025 dokumentují, že tento trend nejen přetrvává, ale v některých okresech se dokonce prohlubuje. Místní voliči jsou citliví na témata jako dostupnost bydlení, ceny energií a regionální rozvoj, přičemž nedůvěra vůči pražskému politickému establishmentu zde dosahuje historicky vysokých hodnot.

Moravskoslezský kraj představuje specifický případ, kde se kříží vlivy silné regionální identity, průmyslové tradice a postupné ekonomické transformace. Ostravsko a jeho okolí prochází bolestivou proměnou, která se zrcadlí i ve volebních preferencích. Grafy zachycují zajímavý jev — zatímco starší generace voličů zůstávají věrné stranám, které historicky reprezentovaly dělnické zájmy, mladší ročníky se přiklánějí k novějším politickým subjektům bez výrazného ideologického zakotvení. Tato mezigenerační propast je v grafech preferencí pro rok 2025 viditelná jako nikdy předtím.

Jihočeský a Vysočinský kraj vykazují konzervativnější volební chování s výraznější podporou pro pravicové strany s důrazem na tradiční hodnoty a venkovskou problematiku. Zemědělci, živnostníci a obyvatelé menších obcí formují specifický elektorát, který reaguje na jiná politická sdělení než obyvatelé velkých měst. Grafy preferencí jasně ukazují, že velikost obce je jedním z nejsilnějších prediktorů volebního chování v České republice roku 2025.

Středočeský kraj jako volební barometr celé republiky prochází zajímavou proměnou. Suburbanizace Prahy přináší do tradičně smíšeného regionu nové voliče s odlišnými prioritami, kteří mění tamní politickou rovnováhu. Nové satelitní obce s mladými rodinami volí jinak než starousedlíci v historických městech středních Čech. Tato demografická přeměna se v grafech volebních preferencí 2025 projevuje jako postupný, ale nezastavitelný posun.

Regionální rozdíly ve volebních preferencích nejsou pouhou statistickou kuriozitou — jsou zrcadlem nerovnoměrného rozvoje České republiky, který přes veškeré snahy o kohezní politiku přetrvává a v některých ohledech se prohlubuje. Každý graf, každá křivka preferencí a každý koláčový diagram zachycující stranické sympatie v konkrétním kraji vypráví příběh o lidech, jejich každodenních starostech a nadějích, které do politiky vkládají nebo ji naopak rezignovaně opouštějí.

Účast voličů v porovnání s minulými volbami

Česká republika zažila v roce 2025 volební klání, které přineslo řadu zajímavých statistik a dat, jež stojí za podrobnější analýzu. Jedním z nejsledovanějších ukazatelů každých voleb je bezesporu účast voličů, tedy procento oprávněných voličů, kteří skutečně přišli k urnám a odevzdali svůj hlas. Toto číslo totiž vypovídá nejen o výsledku samotném, ale také o celkovém zájmu veřejnosti o politické dění v zemi.

Pokud se podíváme na historický vývoj volební účasti v České republice, zjistíme, že tento ukazatel prošel v průběhu let poměrně dramatickými proměnami. V prvních svobodných volbách po roce 1989 byla účast voličů mimořádně vysoká, což odráželo nadšení a zájem občanů o nově nabytou demokracii. S postupem času však docházelo k postupnému poklesu, který odborníci přičítají různým faktorům – od rostoucí politické apatie přes nedůvěru v politické strany až po celkové zklamání z fungování demokratických institucí.

V roce 2025 se situace vyvíjela specifickým způsobem. Grafy zachycující volební účast ukazují zajímavé trendy, které se liší region od regionu a věkovou skupinou od věkové skupiny. Složka grafů věnovaná volbám 2025 přináší vizualizace, z nichž je patrné, jak se chování voličů proměnilo oproti předchozím volebním cyklům. Tyto grafy jsou cenným nástrojem pro každého, kdo se snaží pochopit dynamiku českého volebního prostředí.

Srovnání s minulými volbami odhaluje několik klíčových skutečností. Zatímco v některých krajích zaznamenali volební komisaři vyšší zájem voličů než v předchozích volbách, jinde přetrvávala nebo se dokonce prohlubovala tendence k nízké účasti. Tento nerovnoměrný vývoj je pro analytiky velmi zajímavý, protože naznačuje, že volební chování Čechů není homogenní a je ovlivněno celou řadou lokálních faktorů.

Mezi faktory, které měly vliv na volební účast v roce 2025, patří nepochybně míra politické polarizace, která v posledních letech výrazně vzrostla. Silná polarizace může mít dvojí efekt – na jedné straně může motivovat voliče, kteří se cítí ohroženi nebo naopak inspirováni vývojem politické situace, na druhé straně může část voličů odradit, protože se jim zdá, že jejich hlas v tak vyhroceném prostředí nemá smysl nebo že žádná ze stran jejich názory dostatečně nezastupuje.

Důležitou roli sehrál také způsob, jakým politické strany vedly svou kampaň. Moderní volební kampaně stále více využívají sociální sítě a digitální platformy, což může oslovit mladší generaci voličů, kteří by jinak k volbám nepřišli. Grafy z roku 2025 naznačují, že právě u mladých voličů ve věku 18 až 30 let docházelo k zajímavým posunům oproti předchozím volbám, přičemž tento segment populace je tradičně považován za ten s nejnižší volební účastí.

Nelze opomenout ani praktické aspekty, které ovlivňují rozhodnutí voliče přijít nebo nepřijít k urnám. Dostupnost volebních místností, délka volebního víkendu a možnost korespondenční volby jsou faktory, o nichž se v České republice dlouhodobě diskutuje. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že usnadnění přístupu k volbám může mít pozitivní dopad na celkovou účast, a právě tato debata nabývala v kontextu voleb 2025 na intenzitě.

Grafy porovnávající volební účast napříč různými volbami – ať už parlamentními, krajskými, komunálními nebo evropskými – ukazují, že nejvyšší zájem voličů tradičně přitahují volby do Poslanecké sněmovny, zatímco komunální a krajské volby bývají z hlediska účasti slabší. Tento trend se v roce 2025 v zásadě potvrdil, i když s určitými nuancemi, které stojí za pozornost.

Celkový pohled na data z roku 2025 v porovnání s historickými čísly naznačuje, že česká společnost prochází určitou proměnou ve vztahu k demokratickým procesům. Zda jde o trvalý trend nebo o dočasný výkyv způsobený konkrétními okolnostmi daného roku, ukáže teprve čas a výsledky budoucích voleb. Jisté však je, že analýza volební účasti zůstává jedním z nejdůležitějších nástrojů pro pochopení stavu demokracie v České republice.

Demografické rozdělení voličů dle věku

Věková struktura voličů patří dlouhodobě k jednomu z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují výsledky každých voleb. Platí to i pro volby v roce 2025, kde demografické rozložení elektorátu hrálo klíčovou roli při formování konečného obrazu politické scény. Grafy zachycující věkové složení voličů ukazují, že česká společnost prochází nezastavitelným procesem stárnutí, a tento trend se přirozeně promítá i do volebního chování.

Nejpočetnější skupinou voličů zůstávají lidé ve věku mezi 45 a 65 lety. Tato generace, která zažila přechod od komunistického režimu k demokracii v dospělém nebo dospívajícím věku, si uchovává silný vztah k volební účasti. Tito voliči chodí k urnám pravidelně a jejich preference jsou zpravidla stabilnější než u mladších ročníků. Grafy z voleb 2025 jasně dokládají, že právě tato věková kohorta tvořila páteř volebního výsledku napříč většinou parlamentních stran.

Naopak mladí voliči ve věku 18 až 29 let se vyznačují výrazně nižší volební účastí, ačkoliv jejich politické preference jsou o to vyhraněnější. Část z nich tíhne k alternativním politickým subjektům, část se naopak zcela vyhýbá politickému životu. Grafy zpracované pro volby 2025 ukazují, že volební účast v této věkové skupině sice mírně vzrostla oproti předchozím volbám, ale stále nedosahuje průměru celé populace. Analytici se shodují, že klíčovým faktorem je míra důvěry v politické instituce, která je u mladé generace historicky nejnižší.

Střední generace, tedy voliči mezi 30 a 44 lety, představuje zajímavý průřez společností. Jde o lidi, kteří jsou vytíženi pracovními povinnostmi, péčí o děti a splácením hypoték, přičemž právě ekonomická témata jsou pro ně při rozhodování klíčová. Grafy voleb 2025 naznačují, že tato skupina vykazovala nadprůměrný zájem o témata jako dostupnost bydlení, inflace a rodinná politika, což se odrazilo v jejich stranické volbě.

Seniorská populace, tedy voliči nad 65 let, je tradičně nejvěrnější skupinou, co se volební účasti týče. Tito lidé berou volby jako občanskou povinnost a jejich účast se pohybuje výrazně nad celostátním průměrem. Demografické grafy z roku 2025 ukazují, že podíl voličů starších 65 let na celkovém počtu odevzdaných hlasů byl historicky jeden z nejvyšších, a to právě v důsledku stárnutí populace. Tento fakt má přímý dopad na to, která politická témata dominují veřejné debatě.

Je také důležité zmínit, že věkové rozložení voličů se liší region od regionu. Venkovské oblasti s průměrně starší populací vykazují jiné vzorce volebního chování než velká města, kde je podíl mladých a středně starých voličů vyšší. Praha a další metropolitní centra tak vykazují výrazně odlišnou věkovou strukturu elektorátu ve srovnání s periferními oblastmi Moravy nebo Čech.

Celkový pohled na demografické grafy z voleb 2025 tedy nabízí komplexní obraz společnosti, která stárne, ale zároveň hledá nové způsoby politického vyjádření napříč generacemi.

Grafy sledující volební kampaně stran

Sledování volební kampaně prostřednictvím grafů se stalo v posledních letech naprosto nepostradatelnou součástí politické žurnalistiky. Každé volby přinášejí obrovské množství dat, která sama o sobě příliš nevypovídají, dokud nejsou zpracována do přehledné vizuální podoby. Právě proto vznikla složka věnovaná grafům sledujícím volby 2025, která shromažďuje a systematicky třídí veškeré dostupné vizualizace týkající se nadcházejícího volebního klání.

Grafy volební kampaně mají jednu zásadní výhodu oproti prostému textu – dokážou zachytit trend. Nestačí vědět, že strana má v průzkumu třicet procent. Mnohem důležitější je vědět, zda tato čísla rostou, stagnují, nebo se propadají. Právě tato dynamika je to, co rozhoduje o výsledku voleb, a právě tuto dynamiku grafy zobrazují způsobem, který je okamžitě srozumitelný i pro čtenáře, kteří se politice věnují jen okrajově.

Ve složce věnované volbám 2025 najdeme několik základních typů grafů. Prvním a nejčastěji sledovaným typem jsou průzkumy volebních preferencí v čase. Tyto grafy ukazují, jak se jednotlivé strany pohybovaly v průzkumech veřejného mínění v průběhu celé kampaně, od jejího zahájení až po volební den. Každý výkyv na těchto křivkách odpovídá konkrétní události – televizní debatě, skandálu, zveřejnění programu nebo třeba nečekanému výroku lídra kandidátky.

Dalším důležitým typem jsou grafy sledující výdaje na volební kampaň. Peníze jsou v politice klíčovým faktorem a jejich tok mnohdy prozradí více než jakákoliv tisková konference. Strany jsou povinny zveřejňovat výdaje na reklamu, billboardy, sociální sítě i pořádání akcí, a tyto údaje lze přehledně zobrazit v grafech, které ukazují, kdo do kampaně investoval nejvíce a zda se tato investice vyplatila.

Samostatnou kapitolou jsou grafy sledující aktivitu stran na sociálních sítích. V roce 2025 je digitální kampaň stejně důležitá jako ta tradiční, ne-li důležitější. Počty sledujících, míra zapojení uživatelů, dosah jednotlivých příspěvků – to vše lze zachytit v grafech, které pak odhalují, která strana dokázala nejlépe mobilizovat své příznivce v online prostoru a která naopak v digitálním světě zaostávala za svými soupeři.

Nesmíme zapomenout ani na grafy sledující mediální pokrytí jednotlivých stran. Analýzy toho, kolik prostoru dostaly strany v televizním zpravodajství, v tištěných médiích nebo v online zpravodajství, jsou cenným nástrojem pro pochopení toho, jak média formují veřejné mínění. Strana, která dominuje mediálnímu prostoru, má zpravidla výhodu, ale není to pravidlo bez výjimek – někdy nadměrná mediální pozornost přináší spíše negativní konotace než skutečnou podporu voličů.

Složka grafů volby 2025 také obsahuje vizualizace regionálních dat. Česká republika není homogenní celek a volební chování se výrazně liší kraj od kraje, město od města. Mapy a regionální grafy ukazují, kde má která strana svou pevnou základnu a kde naopak bojuje o každý hlas. Tato geografická dimenze je pro pochopení volebního výsledku naprosto zásadní a bez grafického zpracování by zůstala skryta v tabulkách plných čísel.

Při práci s grafy volební kampaně je ovšem nutná jistá míra kritického myšlení. Ne každý graf je neutrální – způsob, jakým jsou data zobrazena, může výsledek záměrně nebo nezáměrně zkreslit. Osa grafu začínající nikoliv od nuly, ale od vyšší hodnoty, může dramatizovat rozdíly, které jsou ve skutečnosti minimální. Výběr časového období může naopak zakrýt nepříjemný trend. Právě proto je důležité, aby složka grafů věnovaných volbám 2025 obsahovala vždy i metodologické poznámky, které čtenáři pomohou správně interpretovat zobrazená data.

Grafy sledující volební kampaně stran jsou tedy mnohem více než pouhé ilustrace. Jsou to analytické nástroje, které při správném použití dokážou odhalit skryté vzorce, předpovědět trendy a pomoci voličům i novinářům lépe porozumět složité politické realitě. V roce 2025, kdy je informační prostor zahlcen nepřeberným množstvím zpráv a komentářů, mají přehledné a poctivě zpracované grafy větší hodnotu než kdykoliv předtím.

Grafy jsou zrcadlem demokracie – v číslech a křivkách voleb roku 2025 se odráží nejen vůle lidu, ale i jeho naděje, obavy a touha po změně, kterou žádná slova nedokážou vyjádřit tak přesně jako poctivě sestavený diagram.

Radovan Šimečka

Vliv ekonomiky na volební preference občanů

Ekonomická situace domácností patří dlouhodobě k nejsilnějším faktorům, které ovlivňují to, jak lidé volí. Není to žádné překvapení – když se člověku nedaří zaplatit účty, když zdražují potraviny nebo když se bojí o práci, hledá viníka a zároveň spasitele. A právě volby jsou okamžikem, kdy může svůj hněv nebo naději přetavit v konkrétní politický čin. Grafy zachycující volební preference v roce 2025 ukazují velmi zřetelnou korelaci mezi ekonomickým pocitem voličů a jejich příklonem k opozičním stranám.

Pokud se podíváme na data, která jsou součástí složky volby 2025 graf, vidíme, že preference vládních stran začaly klesat přibližně ve stejnou dobu, kdy průzkumy veřejného mínění zaznamenaly výrazný pokles spokojenosti s ekonomickou situací. Lidé prostě přestali věřit, že současná vláda dokáže zvládnout inflaci, zdražování energií a rostoucí náklady na bydlení. To jsou témata, která nejsou abstraktní – jsou to věci, které člověk pocítí každý den u pokladny v supermarketu nebo při pohledu na složenku za elektřinu.

Zajímavé je, jak různé sociální skupiny reagují na ekonomické tlaky odlišně. Starší voliči, kteří jsou závislí na důchodech a pevných příjmech, jsou vůči inflaci obzvláště citliví a grafy z roku 2025 jasně ukazují, že tato skupina se výrazně přiklonila k stranám slibujícím ochranu kupní síly důchodů a sociálních dávek. Naproti tomu mladší voliči, zejména ti ve věku od dvaceti do třiceti pěti let, reagují spíše na situaci na trhu práce a na dostupnost bydlení. Právě tato skupina tvoří jeden z nejdynamičtěji se měnících segmentů voličské základny, což je patrné z grafů zachycujících meziroční srovnání preferencí.

Ekonomické téma se v předvolební kampani roku 2025 stalo naprosto dominantním. Strany napříč politickým spektrem si uvědomily, že voliče nelze získat abstraktními hodnotovými diskusemi, pokud jejich peněženka každý měsíc trpí. Proto jsme byli svědky nebývalého množství ekonomických slibů – od snižování daní přes zastropování cen až po různé formy přímé podpory domácností. Každá strana se snažila přesvědčit voliče, že právě ona má ten správný recept na hospodářské uzdravení země.

Data ze složky volby 2025 graf přitom odhalují jeden fascinující paradox – strany, které se profilovaly jako ekonomicky kompetentní a zodpovědné, nemusely nutně získat nejvíce hlasů od voličů trpících ekonomickými problémy. Naopak, populistické sliby a jednoduchá řešení složitých problémů dokázaly mobilizovat velkou část frustrovaného elektorátu, který nechtěl slyšet o nutných reformách a dlouhodobých opatřeních, ale o okamžité úlevě.

Nelze přehlédnout ani regionální dimenze tohoto fenoménu. Ekonomická situace se v různých částech České republiky výrazně liší a volební mapy roku 2025 odrážejí tyto geografické nerovnosti velmi přesně. Průmyslové regiony s vyšší nezaměstnaností nebo regiony závislé na jediném odvětví vykazovaly výrazně odlišné volební chování než prosperující metropolitní oblasti. Právě tato regionální diferenciace je jedním z nejzajímavějších poznatků, které lze vyčíst z grafů věnovaných volbám 2025.

Ekonomická nejistota má také přímý vliv na volební účast. Část voličů, kteří se cítí ekonomicky ohroženi, reaguje rezignací a odmítáním politiky jako takové – přestávají věřit, že jejich hlas něco změní. Jiní naopak přicházejí k urnám s nevídanou motivací, protože cítí, že tentokrát jde skutečně o hodně. Obě tyto tendence jsou v grafech zachycujících volby 2025 patrné a jejich vzájemný poměr měl klíčový vliv na celkový výsledek voleb.

Ekonomika a volby jsou tedy propojeny mnohem složitějším způsobem, než by se na první pohled mohlo zdát. Nejde jen o to, zda se lidem daří dobře nebo špatně – jde o to, jak svou situaci vnímají, komu přičítají vinu a komu věří, že jim pomůže. A právě tato subjektivní dimenze ekonomického prožívání je tím, co dělá předpovídání volebních výsledků tak obtížným, i když máme k dispozici sebepodrobnější grafy a data.

Predikce výsledků na základě aktuálních dat

Pohled na aktuální průzkumy a jejich grafické znázornění přináší poměrně zajímavý obrázek o tom, jak by mohly dopadnout volby v roce 2025. Grafy, které sledují vývoj preferencí jednotlivých stran v průběhu posledních měsíců, ukazují několik výrazných trendů, jež nelze přehlédnout. Koalice SPOLU si podle většiny dostupných dat udržuje relativně stabilní postavení, přičemž její podpora se pohybuje v rozmezí, které by jí za normálních okolností zajistilo silné zastoupení v parlamentu. Otázkou však zůstává, zda tato stabilita vydrží až do samotného dne voleb, nebo zda ji naruší některý z nepředvídatelných faktorů, které v politice hrají tak zásadní roli.

Volby 2025 – Přehled průzkumů a výsledků parlamentních voleb v České republice

Politická strana	Výsledek voleb 2021 (%)	Průzkum leden 2025 (%)	Průzkum únor 2025 (%)	Průzkum březen 2025 (%)	Trend
ANO	27,1	33,5	34,2	35,0	▲ Rostoucí
SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)	27,8	22,0	21,5	21,0	▼ Klesající
Piráti a Starostové (STAN)	15,6	10,5	10,2	10,0	▼ Klesající
SPD	9,6	8,5	8,8	9,0	► Stabilní
Přísaha	3,6	5,2	5,5	5,8	▲ Rostoucí
Motoristé sobě	—	4,8	5,0	5,2	▲ Rostoucí
KSČM	3,6	3,2	3,0	3,1	► Stabilní
SOCDEM (ČSSD)	4,7	4,5	4,6	4,8	► Stabilní
Zdroj: Průzkumy veřejného mínění (STEM, Kantar, Median) | Volby do Poslanecké sněmovny ČR jsou plánovány na říjen 2025 | Hodnoty průzkumů jsou orientační.

Grafy zaznamenávající vývoj preferencí ANO ukazují, že toto hnutí si dlouhodobě drží pozici nejsilnější jednotlivé strany na české politické scéně. Andrej Babiš a jeho tým zřejmě vsadili na prověřenou strategii, která v minulosti fungovala, a průzkumy naznačují, že tato sázka nemusí být špatná. Predikce sestavené na základě dat z posledních týdnů naznačují, že ANO by mohlo získat přibližně čtvrtinu až třetinu všech odevzdaných hlasů, což by z něj opět učinilo klíčového hráče při sestavování případné vládní koalice.

Zajímavý je rovněž vývoj na straně menších stran a hnutí. Piráti, kteří se po odchodu z koalice se STAN ocitli v nelehké situaci, bojují o přežití nad pětiprocentní hranicí. Grafy znázorňující jejich preference vykazují kolísavý průběh, který ztěžuje jakoukoliv spolehlivou předpověď. Podobná situace panuje u hnutí STAN, jehož podpora sice neklesla dramaticky, ale ani nevykazuje výrazný růstový trend. Predikce pro tato dvě uskupení jsou ze všech nejméně jisté, a právě proto jsou pro celkový výsledek voleb tak klíčová.

SPD Tomia Okamury se v grafech jeví jako strana s poměrně stabilní základnou voličů, kteří jsou věrní a těžko přecházejí jinam. Tato stabilita je dvojsečná zbraň — zaručuje straně bezpečný průchod do sněmovny, ale zároveň omezuje její růstový potenciál. Predikce hovoří o výsledku někde mezi šesti a devíti procenty, přičemž horní hranice tohoto rozmezí by SPD výrazně posílila při vyjednávání o případné koaliční spolupráci.

Nová tvář na politické scéně, hnutí Motoristé sobě, se v posledních grafech jeví jako překvapivě silný hráč, jehož preference rostly rychleji, než většina analytiků očekávala. Predikce naznačují, že toto uskupení by mohlo překonat pětiprocentní hranici a vstoupit tak do sněmovny jako zcela nový element, který dosavadní politické rovnice zkomplikuje. Podobný potenciál vykazuje i hnutí Přísaha Roberta Šlachty, jehož grafy preferencí ukazují postupný, ale konzistentní nárůst.

Celkový pohled na dostupná data a jejich grafické zpracování naznačuje, že výsledek voleb 2025 bude pravděpodobně velmi těsný a sestavení funkční vládní koalice bude vyžadovat složité a zdlouhavé vyjednávání. Matematika koaličních možností je totiž při takto rozložených preferencích mimořádně komplikovaná. Žádná ze zřejmých koaličních kombinací nedosahuje pohodlné nadpoloviční většiny, a to otevírá prostor pro nejrůznější politická překvapení.

Je důležité zdůraznit, že jakákoliv predikce sestavená na základě aktuálních průzkumů nese v sobě nezanedbatelnou míru nejistoty. Historická zkušenost z předchozích voleb ukazuje, že grafy preferencí z období tří až šesti měsíců před volbami se od skutečného výsledku mohou lišit o několik procentních bodů v případě každé strany. To v součtu může znamenat výrazně odlišné složení sněmovny, než jaké dnes naznačují dostupná data. Přesto jsou tyto grafy a predikce cenným nástrojem pro pochopení aktuálního rozložení politických sil a možných scénářů, které nás v roce 2025 čekají.

Srovnání průzkumů různých agentur a médií

Pohled na průzkumy veřejného mínění v předvolebním období roku 2025 odhaluje zajímavý a místy překvapivě pestrý obraz české politické scény. Různé agentury přistupují k měření voličských preferencí odlišnými metodami, což se přirozeně promítá do výsledků, které se od sebe někdy liší jen o desetiny procent, jindy však rozdíly dosahují i několika procentních bodů. Právě proto je srovnání grafů z různých zdrojů tak cenné – teprve při pohledu na více průzkumů najednou začíná vynikat skutečný trend.

Agentury jako STEM, Kantar, Median nebo Data Collect používají různé metodologie sběru dat. Některé spoléhají na telefonické dotazování, jiné pracují s online panely respondentů, další kombinují obě metody. Každá z těchto metod má své silné stránky i svá omezení, a právě proto se výsledky průzkumů od sebe liší, i když jsou prováděny ve stejném časovém období. Grafy zachycující vývoj preferencí v průběhu roku 2025 jasně ukazují, že žádná strana nevede s absolutní jistotou, a napětí před volbami je tak skutečně hmatatelné.

Pokud se zaměříme na grafy zveřejňované v průběhu roku 2025, je patrné, že hnutí ANO si dlouhodobě udržuje přední pozici, přičemž jeho podpora se v různých průzkumech pohybuje v rozmezí přibližně 30 až 35 procent. Tato čísla se však mezi agenturami liší, a to nezanedbatelně. Zatímco jedna agentura zaznamenala v určitém měsíci podporu hnutí na úrovni 33 procent, jiná ve stejném období naměřila hodnotu blízkou 30 procentům. Takový rozdíl může mít při sestavování koalic po volbách zásadní praktický dopad.

Opozice v čele s koalicí SPOLU se v grafech různých agentur pohybuje v rozmezí, které naznačuje, že souboj o první místo není zcela uzavřen. Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vykazuje v průzkumech hodnoty pohybující se nejčastěji mezi 20 a 25 procenty, přičemž výkyvy jsou patrné zejména v obdobích, kdy se veřejnou debatou prohnaly kauzy nebo důležité politické události. Grafy z těchto období jsou zvlášť čtivé – dokáží zachytit okamžik, kdy se nálada ve společnosti náhle otočila.

Pirátská strana a hnutí STAN, které v minulých volbách kandidovaly společně, nyní vstupují do voleb odděleně, a právě to je jeden z faktorů, který komplikuje srovnání průzkumů. Jejich oddělená kandidatura mění celkovou dynamiku průzkumů a grafy z roku 2025 musejí pracovat s jiným rozložením stran než grafy z předchozích volebních cyklů. Pirátská strana se pohybuje v průzkumech nejčastěji těsně nad nebo pod pětiprocentní hranicí, což z ní dělá jednoho z nejsledovanějších hráčů – každý nový průzkum přináší otázku, zda se jí podaří překonat volební práh.

Hnutí STAN si naproti tomu v průzkumech vede o poznání stabilněji, s hodnotami pohybujícími se nejčastěji mezi 7 a 11 procenty v závislosti na agentuře a metodologii. Rozdíly mezi jednotlivými průzkumy jsou u STAN méně dramatické, což svědčí o relativně stabilní voličské základně, která se nenechává snadno ovlivnit aktuálními politickými turbulencemi.

SPD a Trikolóra, které kandidují v koalici, se v grafech různých agentur pohybují nejčastěji v rozmezí 8 až 12 procent. Tato čísla jsou zajímavá zejména v kontextu toho, jak různé agentury pracují s voliči, kteří se tradičně hůře identifikují v průzkumech – tedy s těmi, kteří se k průzkumům staví odmítavě nebo kteří svůj záměr volit krajně pravicové strany raději nezveřejňují. Tento tzv. skrytý volič může být klíčovým faktorem, který způsobuje, že výsledky průzkumů se od skutečných volebních výsledků liší více, než by se čekalo.

Grafy zveřejňované médii jako jsou Česká televize, iROZHLAS nebo Seznam Zprávy pracují s daty od různých agentur, přičemž každé médium zpravidla spolupracuje s jednou konkrétní agenturou. To znamená, že srovnání grafů z různých médií je de facto srovnáním různých metodologií. Čtenář, který sleduje pouze jeden zdroj, získává jen část celkového obrazu. Teprve agregace dat z více průzkumů – jak to dělají některé nezávislé analytické weby – přináší ucelenější pohled na skutečné rozložení sil.

Zajímavým jevem, který grafy z roku 2025 dobře ilustrují, je tzv. konvergence průzkumů v posledních týdnech před volbami. Čím blíže se volby přibližují, tím více se průzkumy různých agentur začínají shodovat. Tento jev je dobře zdokumentovaný a vysvětluje se tím, že agentury v závěrečné fázi kampaně zpřesňují své modely a více se zaměřují na skutečně rozhodnuté voliče. Grafy z předvolebního období roku 2025 tento trend potvrzují – zatímco v lednu a únoru byly rozdíly mezi průzkumy výraznější, s blížícím se termínem voleb se křivky různých agentur začaly přibližovat.